Matesův pohled

Počet zobrazení této stránky: 178

Měna je život - peníze v praxi

Publikováno: 7. června 2020, 22:00
Sekce: Život s bílou holí

Omlouvám se za vypůjčení názvu článku z písničky od Jananasu, ale dnes si tu povíme něco málo o placení. Je sice pravda, že už jsem psal i článek o nakupování, ale když nakoupíte, je třeba (většinou) ještě zaplatit. A nedávný zážitek mě inspiroval k tomuhle krátkému článku.

Jak říkával můj praděda: "Placením člověk přichází o peníze." Ale někdy se mu zkrátka nevyhneme. A když jsem onehdy jel vlakem a průvodčí se mě zeptala, jak poznám jednotlivé mince, napadlo mě, že by to zajímalo možná i vás - moje čtenáře tady na blogu. Takže jak zaplatit, když na to nevidíte? Za mě v první řadě digitálně. Karta, Google Pay a bankovní převod jsou rozhodně mými preferovanými způsoby placení. Na internetu jsou platební brány a elektronické bankovnictví (někdy) přístupné. Resp. pokud nejsou, nenakoupím tam, to je snadné. Popravdě, zrovna o přístupnost internetového bankovnictví se naše banky příliš nestarají a je klika, že ta moje to docela zvládá. Na terminálu sice nevidím částku, ale ve výpisu z účtu už ano, takže kdyby to nesedělo, mám podklady pro reklamaci. Zatím jsem na to naštěstí ale nenarazil.

Co ale když náhodou i v 21. století kartou nezaplatím? Musím sáhnout po hotovosti. A česká koruna je v tomto ohledu skvělou měnou. Všimli jste si totiž někdy, jak jsou dělány okraje mincí? Koruny a desetikoruny jsou vroubkované. Dvoukoruny a dvacetikoruny jsou "hranaté" a pětikoruny s padesátikorunami jsou úplně hladké. Tak jde bez kouknutí ihned poznat, co držíte v ruce. A samozřejmě, mince vyšší hodnoty jsou větší než mince nižší hodnoty, takže platit jde opravdu dobře i poslepu.

"A co bankovky?" ptáte se možná. Přiznávám, tam je to těžší. I ty jsou velikostně odstupňované od nejmenší po největší, což může pomoct. Ale po hmatu si víc nezjistíte. Je třeba kamera telefonu a aplikace, mnou již recenzovaný ORCam nebo plastová šablona, která využívá právě rozdílné velikosti bankovek. Nejčastěji se ale přiznám, že zkrátka spoléhám na to, že mi vrátí bankovky správně, zejména v řádu stovek. Zatím mě (pokud vím) přeci jen nikdo neošidil.

Jen pro srovnání - eura jsou v tomto ohledu naprosto šílená. Mince ani bankovky nejsou seřazeny dle velikosti a o nějakých zákonitostech v okrajích se také nedá mluvit. Toliko opět k přístupu k handicapovaným na české a mezinárodní úrovni. Naopak kdybyste vytáhli staré desetníky, zjistíte, že 10, 20 a 50 haléřů bylo rozděleno okraji úplně stejně jako 1, 2 a 5 nebo 10, 20 a 50 korun. Snad jsem vám tímhle trochu objasnil, jak zaplatit poslepu a nenechat se (přinejmenším příliš) ošidit. Dejte vědět, pokud vás nějaké téma zajímá a na viděnou příště!

Odkazy ke sdílení:

Facebook, Twitter, Google+, Email
Odkaz na tento článek:


Diskuze

Jméno:
Příspěvek

Protispamová kontrola: Napiš číslo aktuálního roku.